Seriály

6. června 2016 v 14:45 | Bivi |  Filmy/ Seriály
Dlouho jsem přemýšlela jak pojmu článek se seriály. I když mám ráda seriály stejně jako filmy, tak u seriálů je to trochu složitější. Mám udělat top 5? Ale to by bylo přeci hrozně těžký! Top 10? Nemůžu dát jeden lepší a druhý horší když jsou všechny super!
A tak jsem sesbírala opravdu seriály, co za to stojí, protože vybírat a posuzovat je pro mě v tomto případě fakt těžký! :) Takže prostě pojedu jen od 1 k 10 a nemá to žádný stupnicový smysl :)

1. Beverly Hills 90210
.
Oddechový seriál na kterém se nim nedá skazit. A na postavy se hezky kouká, což je plus.


2. Skins
.
Skins rozhodně jen první až čtvrtá série + sedmá. Protože základy jako Cassie, Cook nebo Effy jsou prostě potřeba. Kdo má rád víc odvázanější seriály kde jsou mladí nevybouřený, rozhodně radím tenhle 3:)



3. American Horror Story
.
AHS? Rozhodně jen první série, která měla hlavu a patu, super nápad se skutečnými událostmi a postava Tate a Viloet to by chtěl snad každý O:) , ale co ten konec? :/ - Co se týče dalších dílů? Skončila jsem u Freaky Show někde v půlce a dál už jsem to nedala. Škoda.


4. Gossip Girl
.
Bohatí mladí, no kdo by to nebral mít život madých hvězdiček. I když jsem zjistila KDO je Super drbna, tak mě to trošku rozzlobilo, docela jsem doufala, že to nechají v tajnosti a nikdy se to nikdo nedoví včetně nás, ale co. A navíc jsem si vždy přála vypadat jako Serena :D


5. 2 Broke Girls
.
Když je něco vtipný tak je to dobrý a tohle prostě nemá chybu. Vím, je to spíš sitcom, ale já to beru jako seiál. Max a Caroline nemají chybu stejně jako jejich hlášky a nemžu zapomenout na zbytek, který nemá chybu jako je Oleg, Han, Sophie a další..Ano při každém seriálu si vždy přeji být jako někdo v něm a v tomhle bych nejraději byla jako Max a měla vlastní dortíkárnu 3:)


6. Řekni kdo tě zabil
.
Taková barevná detektivka. Je to veelý a člověk u toho skvěle zabaví. Navíc se hezky kouká na hlavní postavu a ještě líp se na ní kouká když drží ty nejlíp vypadající koláče na světe.hmm. Ale celý život se nedotknout toho, koho miluji ať už je to pejsek nebo člověk? Tak to bych asi nezvládla.


7. Zoufalé Manželky
.
Příběhy manželek v těch nejlepších a nejhorších situacích. Už to umím skoro na zpamět a furt mě to baví.


8. Shameless
.
Jeden z víc top seriálů. Nejenže hrecký obsazení nemá chybu stejně jako jejich výkony, ale to drama a to jak se celá rodina den za dnem snaží přežít, protože matku nemají, otec je věčný alkoholik a lhář a nejstarší sestra se stará o zbytek rodiny stojí za shlédnutí prostě.


9. Once upone a time
.
Jakožto milovník pohádek, tohle je bý jako ve snu. Proč nemůž být třeba Bella nebo Sněhurka? Nebo chodit s fešákem Hookem a nebo být na temné straně Rampelstinskiho? Ale pak bych si přeci nepamatovala kdo jsem a už bych nebyla Sněhurka, ale byla bych pani učitelka ve škole.. Kdo má rád pohádky a dobrodružství tohle stojí za to! Najdete tam i postavy z Ledového království, Šípkovou Růženku nebo prince Krasoně. Asi ho budete znát z Primy pod názvem Bylo nebylo, ale já to začala sledovat už dříve než se to začalo hrát v TV a věřte mi že v AJ to nemá chybu :)


10. Pretty Little Liars
.
Když tenhle seriál začal běžet v Americe, řekla jsem to kamarádce a za pár dní už sme měli nastahováno. No..Co si budem povídat dlouho jsme čekali než jsme zjistili kdo je -A. Kdo z vás byl zklamaný nebo naopak převapný a kdo to tušil? Tak dlouho se to všechno motalo a motalo a já už si myslím, že teď co se čeká na další díly..no už by to mohlo pomalu skončit protože se bojím kam až by to mohlo zajít, a aby ještě všichni co jsou mrtví nezačali dokonce i vylézat z hrobů.


11. Teen Wolf
Ach můj srdcový seriál. Taky jako já žerete Stilese? Stejně jako Lydii? Vlkodlak, Banshee, Nogitsune, Kitsune, Kojot...a co bude dál??? No už aby byla další série i když ta poslední byla bohužel nejslabší :(


12. The 1OO
.
Poslat 1OO kriminálníků na zem, protože už několik set let není zem obyvatelná? No..už v prvních dílech jsem veděla, že to bude stát za to a taky stojí já jsem zatim jen a jen spokojená!


13. The Walking Dead
.
A jako poslední tu máme nenahraditelná The Walking Dead. Kdyby nebylo Daryla tak už asi jsou všichni mrtví, protože prostě Daryl je třída :D . Přiznám se, že od páté serie už jsem díly neviděla, co brzy napravím, jelikož toho jsem si naložilala spousty, ale otázka je, jak moc dlouho ještě budou běhat, dokud ze se všech na světe nestanou zombíci? Opravdu mě zajímá jak tento seriál ukončí.


Tak to byli ty nejlepší na které bych nedala dopustit.
Koukáte taky na nějaký z mých oblíbených? Nebo ho naopak rádi nemáte?
Uvidíme příští TOP co nám přinese a já se s vámi pro dnešek loučím
S láskou
Bivi
 

Sebepoškozování

4. června 2016 v 23:53 | Bivi |  O mě
Lidská tetování většinou představují mapu jejich života.
Ale, co takové jizvy? Jizvy jsou úmyslné a nebo neúmyslné.
Když byste se na mě podívali, uviděli byste v pravém horním rohu na čele jizvu. Tu jsem si udělala, když mi byli 4 roky roky. Hrála jsem se sestrou a sousedkou hru na "pavoučnici" a zlá pavoučnice nás musela chytit. No moje malé nožičky cupitaly tak nemotorně, až jsem zakopla a letěla hlavou na hrubě nahozený barák, a v tu ránu mi tekla krev všude. To je ten případ jizvy, kterou jsem si udělala neúmyslně.
Bohužel, ale mám i takové, co jsem dělala úmyslně. Prošla jsem si ve svém depresivním obdobím i sebepoškozováním a nejsem na to 2x pyšná. Protože stejně jako tetování - máte to na celý život.
Je fakt, že první sebepoškozování bylo kvůli klukovi ( debil ! ), to byla moje nešťastá láska a JÁ HUSA, jsem v návalu samoty a smutku vzala cigaretu, kterou jsem zrovna kouřila a pomalu jsi otírala o ruku. - Fakt kráva.
No jo, ale další byli vážně z té deprese, co jsem měla v mém "hubnoucím - nespavém období".
Dělala jsem to na noze, aby to nikdo samozřejmě neviděl, protože jsem fakt nepatřila mezi lidi, co to dělali jen pro lítost.
Takže moje říznutí bylo na zadní straně lýtka pravé nohy. Vždy jsem vzala jehlu na šití a sekala jsem prudce sem a tam. Do dnes tam jsou vidět jizvy, ale nic velkého, protože jehla jse slabá a neudělá tak hluboký řez, jako žiletka.
Na přední straně stehna mám jeden řez od žiletky a tahle jizva mi už nezmizí nikdy. Hned nad silnou jizvou mám další popáleninu od cigarety, která mi už taky nezmizí.
Popravdě ale bolest mi nikdy nijak nevadila.
Další druh sebepoškozování byl ten, že jsem chodila a o domy jsem si dřela klouby na rukou ( pak to vypadalo, jako bych se prala ) - ale to už bylo na viditelném místě, tak jsem chodila s obidnadlem kolem ruky ( jelikož mě často bolelo zápěstí nebylo to podezřelé ).
Po tomhle jizvu nemám, ale mám vzpomínku na to, jak jsme s nejlepší kamarádkou chtěli udělat "pokrevní sesterství" (nojo:D) takže jsme vzali žiletky a na dlani jsme se vertikálně řízli - já na pravé ruce a ona na levé, a pak sme si podali ruce ( no když to tahle píšu, tak sme byli fakt divný :D )

Tohle nejsou žádné rady na to, jak se řezat, to je jen o tom, že na mém těle jsou rány, které už nikdy nezmizí, ale přesto, když se podívám na ty na ruce, vzpomenu si na toho debila, co mi 20x zlomil srdce a já se kvůli tomu pohádala s kamarádkou. A nebo když se podívám na tu nejsilnější - bílou jizvu, co mi zdobí stehno - vzpomenu si na dny, které byli tmavé, pochmurné a strávené s kamarádkou u hřbitova, kde jsme si nazájem vylívaly naše nemocné srdce.
Každý má toto odlišné názory - chápu jakýkoliv odsuzování toho a pod., ale co jsem dělala, tak jsem dělala a nijak to nezměním.

Je to chyba, kterou jsem udělala v mládí a už bych to samozřejmě neudělala. Puberta je opravdu složitá a každý se s ní nějak pere jinak. Já ji bohužel prožila v tom negativně pochmurném období a díky bohu, že je vše za mnou.
Řezání, pálení, škrcení, cokoliv, co vám zanechává jizvy na těle a na duši, nestojí za to, abyste si ty temné dny nesli po celý život sebou.

Bohužel smrt, je přirozená věc

3. června 2016 v 16:56 | Bivi |  Deníček
Před třemi dny u nás v práci zemřel mladý dělník. Takže můj den v práci začal pochmurně a vlekl se celý den, protože jsme se ceý den dozívali o něm informace, proč zemřel, kolik mu bylo a tak dále a tak dále. Ten dělník měl doma těhotnou přítelkyni.
Oh, bože představovala jsem si, co se mu honilo hlavou, když umíral, přestavovala jsem si, jak reaguje rodina a jeho přítelkyně a okolí. Měla jsem celý den husí kůži. Bylo mi to tak líto! Ačkoliv jsem ten den měla husí kůži, tak včera a dnes na to myslím.Žiju normální život, ale někomu se ten život obratem změnil a ostatní, co po jeden pouhý den byli smutní a soucítili někdo jiný bude smutný celý život.
Den po tom jsem viděla film - Podivuhodný případ Banjemina Buttona - člověk se narodí starý a umírá jako malé dítě. Ve filmu zazněla věta se kterou tedy nesouhlasím - " zemřel proto, abys veděl, jak moc pro tebe znamenal" - člověk nemusí umírat, aby veděl, že je pro něj dotyčná osoba důležitá!
Poslední tři dny přemýšlím hodně o smrti obecně, protože čím jsem starší tím jsou starší i lidé v mém okolí jako je hlavně rodina. Přemýšlím nad tím, že čím míň lidí znám tím líp. Protože když nebudu znát nikoho, tak pak nikdy nebudu smutná, že mi zemřel blízký člověk. Čím jsem starší přemýšlím nad smrtí i když je to na jednu stranu blbý, ale je to tak.
Kladu si otázky jako " bude babička na živu, až se mi narodí děťátko?" - nebo "bude tady se mnou moje maminka až do smrti?"
Nechci, aby to vypadalo, že myslím nějak úmyslně na smrt rodiny a přátel, snad tyto řádky pochopíte jak to myslím.

Když už jse zjistila proč a jak zemřel dělník, tak v tu chvíli, jsem si uvědomila jak je naše tělo hrozně křehké! Opravdu jsme jen skořápka, co se dá lehce nalomit a uvědomila jsem si, jak je lidský život krátký, křehký a nespravedlivý.

Hrozně se bojím !těch! dní. Hrozně moc.
A ano - " na takovýhle věci by člověk neměl myslet " - , ale bohužel smrt, je přirozená věc.

 


Proč miluji vlky?

1. června 2016 v 17:11 | Bivi |  Deníček
Miluju les a to prostřědí. Miluju tu vůni lesa a ten klid. Miluju lesní zvířata jako veverky, sovy, jeleny, medvědy a lišky, ale obzvlášť vlky.
Miluji vlky protože se v nich vidím.
Lidé si o nich myslí, že jsou agresivní a nepřátelští, ale opak je pravdou. To samí si lidi myslí o mě.
Myslí si i že jsem arogantní a nesympatická na pohled. Ano, vim, že někdy tak i nechtěně působím, ale každý řiká jak nikdo z nich nedává na první dojem, že člověka musíš poznat, než ho usoudíš, ale stejně se tím nikdo neřídí.
Na pohled vypadají zle, ale uvitř mají citlivou duši i když to nedají najevo. Ale za blízké a partnery se perou seč to jde.
Žijí ve smečkách, ale jakmile můžou jsou sami.
Když musí jsou agresivní, když musí bojují za sebe i za ostatní.
Jsou elegantní, ale zároveň pyšný.
Miluji ty jejich oči. V očích je vidět, to že moc nevěří.

Jsou hrdí. Jsou to vlci a proto je miluju.


Tohle je text, který mám hrozně ráda:
Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu: "Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.

Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.

Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra."

Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal:
-> A který vyhraje?
Starý indián odpověděl: "Ten, kterého krmíš..."


Vlčí cesta
Jako první 3 jdou staří či nemocní vlci, kteří udávají tempo celé smečky. Pokud by tomu tak nebylo, mohli by se natolik opozdit, že by ztratili kontakt s ostatními a zahynuli by. V případě náhlého útoku by se pro ostatní obětovali. Za nimi kráčí 5 silných vlků, kteří tvoří jakousi přední linii. V centru smečky pak jsou ostatní členové, které následuje 5 nejsilnějších jedinců. Úplně poslední a sám jde alfa vlk, který na vše dohlíží a kontroluje celou smečku, udává i její směr. Všichni ve smečce se vzájemně sledují a pomáhají si, je-li třeba.

A proto je tak hrozně zbožňuji! Hlavně to, že drží při sobě!

A jaké je vaše nejoblíbenější zvíře?



Veganství

31. května 2016 v 9:22 | Bivi |  Názory
Ahojky, dneska bych se chtěla věnovat názorovému tématu a to je veganství a vegetariánství.

Můj názor je takový, že ještě před pár lety tyhle lidi byli "pravý", ale dnes mi přijde, že jsou lidi většinou Vegetariáni nebo Vegani jen proto, že je to " in ". Prostě mi to tak přijde a proto mi tento životní styl docela vadí.
Dřív mi to bylo nějak jedno, ale teď nacházím spousty a spousty lidí, co jsou jako znovuzrození a nejí maso, vajíčka nebo sýry.
No každopádně já je nijak neodsuzuju, ať si jedi co chtěji, jen já jsem ten druhý typ lidí, co si myslí, že maso je důležité, že jsme už od opic jedli maso. Bohužel vím, jak se většinou k prasatům, krávám nebo i slepicím chovají, a pod. Což je hrozný viděla jsem spousty vdeí a dokumentů, ale i tak maso a další potraviny jím. Chutná mi to a tak to je. Je pravda, že mi moc nechutná vepřoví a hovězí..a nejraději mám kuře a ryby. Ale prostě maso je maso. Viděla jsem video jedné youtuberky a ta říkala, že nejí maso, protože, když byla malinká tak měli doma prasátko a ona si ho oblíbila a měla ho moc ráda, ale prasátko šlo jednoho dne na popravu a pro ní to bylo hrozně smutný a od té doby ho nejí. To jsou případy, které chápu.
No takhle..vegetariáni, prostě co nejí maso..tak OK, to ještě chápu, ale fanatický vegany, kterými se dnes stává každý to už opravdu ne.
Nijak tyhle lidi neodsuzuju, jen je to můj názor.

Zajímal by mě jaký na to máte názor vy. Jestli jste pro za vegany a vegetariány, nebo za masožravce?


Děkuji za přečtení názorovky a popřípadě komentář
loučím se s vámi,
Bivi


TOP 5 - holčičí filmy

27. května 2016 v 13:45 | Bivi |  Filmy/ Seriály
Tak tu mám pro vás moji další pětku a tentokrát to bude pětka toho, na co se kluci asi nikdy nepodívají a to jsou totální holčičí blbosti. Snad má každá z vás alespoń tu holčičí blbost, na kterou kouká. Já mám tenhle typ filmů ráda, protože to může být jakkoliv velká blbost, ale vždy mě to odreaguje. A tahle moje holčičí pětka jsou filmy, které znám dlouhá léta opravdu nazpaměť. Takže.. 3:)


5. Žába k zulíbání
.
.
Tohle je taková super oddechovka. Dva odlišní lidé s odlišným pohlaví si prohodí svoje "těla" toho druhýho. Pokud jste tento film neviděli, ale viděli Mezi námi děvčaty tak je to na ten podobný způsob a tohle mám opravdu ráda. NAvíc herecké obsazení je super :)


4. Domácí mazlíček
.
.
Další blbost, co mám ráda, holka přijde do spolku a změní celý spolek ošklivek na krásky. A navím tam hrají oblibené herečky jako Anna Faris, Emma Stone a Kat Dennings.


3. Super Náhradník
.
.
Těžko říct, který film s herečkou Amandou Bynes napsat Královna ročníku? Zrtoskotaná láska? Nakonec to vyhrál Super Náhradník nejenže tam hraje sexy Channing Tatum 3:) , ale je to taková srandovní komedie, kterou mám opravdu ráda.


2. Dívčí parta
.
.
Bohatý namyšlený holky a mezi nimi se objeví "chudá" Clair, která rozbourá celou partu. Totální klišé, ale to mám prostě ráda :D! A navíc mám z toho filmu oblíbenou hlášku - Raději budu looser bez přátel, než mít přátele, co mě tajně nenávidí -


1. Divoška
.
.
Tenhle film jsem sledovala, když sem usínala, kdžy sem uklízela, když jsem se nudila, nebo se připravovala ven. Já mám hrozně ráda Emmu Roberts kor v tomto filmu. Nejraději mám scénu, když se připravují na tu "tancovačku", jak jdou, a pak tancují. A scénu, kdy Poppy a Fredy sedí v restauraci a do toustového chleba namazaným máslem dají hranolky a jí to! :D Super super super!!!!!!!!!!!! Tohle mě snad nikdy neomrzí :)


A co vy? Máte nějakou holčičárnu, co máte rádi? Já rozhoně udělám ještě druhý díl, protože toho je ještě tolik, hihi :)

Můj názor na psychiatry a léky

26. května 2016 v 19:52 | Bivi |  Názory
Když vás bolí hlava vezmete si prášek když máte horečku, vezmete si paralen na snížení teploty, a nebo když máte alergii vezmete si prášek proti ní. Bolesti a nepříjemnosti ustanou, ale co takový návykový prášky? Například takový Neurol nebo Lexaurin patří mezi návykové léky a přesto je doktoři předepisují. Já věřím, že spousty lidem antidepresiva pomáhají, ale jelikož jsem já sama měla špatnou zkušenost s nimi, tak mám na to "negativní" názor.
Myslím si, že ještě než se psychiatr rozhodne napsat léky na depresi, úzosti..cokoliv, měl by s pacientem dlouho mluvit, aby zjistil, co je to za člověka. Možná to bylo tím, že jsem dostala špatného psychiatra a proto mám takový názor. Protože já přišla ona se mnou mluvila asi 6-8min., řekla mi kdy se uvidíme příště a do ruky mi dala předpis na moje první léky. Ačkoliv veděla, že jsem byla závislá.
A jaký to je, když předepšete dospívající holce návykový antidepresiva a léky na spaní?! Když je ta holka tak v háji, když v noci nespí a co má jen léky? Co když začne myslet na sebevraždu? Ví ten doktor, jaký je to pocit?!
Ví jaký je to pocit, když se na lékách staneš závislý, přitom dělá jenom hůř? Když máš pytle pod očima, třesou se ti ruce, špatně spíš a špatně se ti dýchá, dělají se ti modřiny, jsi paranoidní a vidíš a slyšíš kolem sebe hlasy a jsi neustále nervozní protože tohle jsou nežádoucí účinky těch podělaných léků. Tak proč třeba ibalgin, nebo léky na alergii tohle nedělají?
V dnešní době lidi nedokážou kontrolovat tolik svoje tělo a myšlenky a radši začnou polikat léky, protože je to samozřejmě jednodušší než zapracování na sobě. A člověk může říct : " ono je to snadný to řikat, ale ono to tak nejde " - není to pravda, jde to. Ačkoliv to může být boj na dlouhou dobu a člověk jde krok za krokem dojde do nějaký fáze kde mu bude dobře a kde zůstane.
Takže ano, je jednoduchý zajít jak k psychiatrovi, nebo k praktickému lékaři říct potřebuji léky mám úzkost. Je jednoduchý vzt tabletu a zapít ji. Začneme klamat sami sebe, že jsme v pohodě. A spohodlníme a na sobě přestaneme pracovat.
Takže ne, není jednoduchý přestat brát léky, neni jednoduchý se dostat z těch stavů co máte, neskončí to ze dne na den, ale pokud chcete být zdarví musíte pro to něco udělat. Sama vím, o čem mluvím.
Vím, že je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem, ale u psychologa jsem nikdy nebyla, a tak nevím jestli pomáhá se aspoň z toho vypovídat nebo..jak to tam chodí.
Ale určitě né 12 leté holce cpát léky, protože holka se cítí tlustá a protože prochází období puberty, tak jí nacpu léky. A nejen děti. Lidi, obecně lidi.
Ne vždy můj den je veselý, ale prášky bych už nikdy do pusy nevzala a psychiatrovi už bych znovu nešla.
To mi rovnou může předepsat recept na kokain, heroin, pervitin nebo extázi, abych se měla "líp", protože to je vlastně v podstatě jedno a to samí.

Nespavost

24. května 2016 v 19:05 | Bivi |  Deníček
Dnes bych chtěla napsat článek o mé nespavosti, jelikož posledních pár dní mám se spaním zase problémy, tak bych se s vámi o tom mohla podělit. Jelikžo tohle je v podstatě článek 3/3., protože PPP, Deprese všechno se vším souviselo, tak toto téma patří k sobě taky a tím asi ukončím to moje depresivní období ( i když já mám furt problémy s něčim ono se zase brzy něco najde :D )

..Víte, každýmu se asi někdy stalo, že nemohl spát a šel spát třeba hodně pozdě v noci. Ze začátku jsem své problémy nevnímala, protože jsem chodila spát třeba kolem 1h a brzy jsem se budila a nebrala jsem to moc jako hroznou věc, ačkoliv jsem byla unavená, ale postupem času se to stupňovalo a já šla spát ve 4 a v 6 jsem vstávala do školy. Pak se to seskupilo tak, že jsem šla spát v 5:30 a v 6:00 jsem vstávala. No do školy jsem chodit musela, a tak mi psychiatrička předepsala prášky na spaní - " jen půlku tak dvě hodiny před spaním! " - vzala jsem si, ale spánek nepřicházel, a tak mi po 14 dnech řekla, ať si vezmu celej, ale po několika měsících stále nic a já si začala prášky ordinovat sama podle vlastního úsudku. Takže jsem nakonec brala dva a chodila jsem spát kolem 3-4 ráno, ale když jsem měla stávat do školy? Už jsem se neprobouzela, jelikož ty léky byly silný a já neslyšela ani budík nic a mě se hrozně těžce vstávalo po těch lékách. Měla jsem hrozné pytle pod očima a vypadala jsem ráno od rána hůř a hůř. Postupně jsem meškala školu, jelikož jsem neměla sílu na to, abych vstávala a byla jsem slabá a vyčerpaná.

Co jsem vlastně dělala po nocích? Unavená z každodeního přežívání a snažení se žít. Neměla jsem náladu na filmy, neposlouchala písničky. Jen jsem seděla a koukala a prohlížela si pokoj a koukala na každý stín. Na stín plyšáka na posteli, na stín propisky ve stojanu a nebo stín televize. Největší potěšení jsem nacházela ve měsíci. Jakmile mi začali noční paprsky vcházet do pokoje skrz záclonu, tak to mi teprve začal " noční život" stoupla jsem si k oknu a naproti na mě hleděl černý, hustý a tmavý les, který jsem měla naproti oknu asi 30m. Hned nad ním svítil měsíc a já jen hleděla. Možná se to zdá až moc přetažený za uši, ale věřte nebo ne já to dělala. Stála a přemýšlela, proč zrovna já a nebo nepřemýšlela vůbec a užívala si krásu lesa, měsíce a noci. Představovala jsem si jak v lese žijí různý bytosti jako víly, bludičky, hejkalové a bloudí a straší v lese. Občas jsem si zapla písničky a do noci plakala. Nenáviděla jsem se za to co jsem a že nemůžu spát. Záviděla jsem každému na koho jsem si vzpomněla, že spí představovala jsem si třeba mamču, jak spí jak je zachumlaná v posteli a sní, ráno se probudí svěží a fit. Záviděla jsem kamarádce, jak se choulí k pejsovi a spokojeně oba dřímají. Ale já ne. Já probděla noc, i den..noc..i den. A byla jse čím dál víc v háji.

Říká se, že umělci, co kreslili obrazy, skládaly básně a písně a pod., tak tvořili tak skvělá díla protože v sobě něco dusili, a s tím souhlasím neříkám, že jsem kreslila jako Da Vinci, ale to, že jsem něco tvořila nebo kreslila mě na chvilku po těch nocích uklidňovalo. Psala jsem pravdivé texty o mě a o mé situaci a do dnes je občas čtu a vracím se do té doby. Další věc, co jsem dělala, že jsem celou noc projížděla fotky na WE HEART IT, projížděla fotky o nespavosti, depresivní a vyhublé holky nebo spousty jídla protože jsem celý ten den nejedla a měla jsem hlad. Poslední věc, co jsem dělávala bylo, že jsem cvičila. Ano, např. ve dvě ráno jsem dělala sedy lehy, dřepy..prostě posilování všeho druhu.

A jak jsem se cítila? Těžko se dá v pár větách popsat pocity natož je vyjádřit obyčejně, protože opravdu člověk, co zažil insomnii pochopí, jaké to je. Jaký to je řvaní do temnoty a prosení boha i když na něj nevěříte. Noci jsem jen prolitovala toho co jsem udělala nebo neudělala. Noci proplakaný a probdělý. Noc za nocí to moje tělo vzdávalo stejně jako já a další den jsem ale musela fungovat. Ano ze začátku jsem nahodila masku a všechno to šlo, ale tahle maska nešla držet dlouho. Usínala jsem skoro ve škole o hodinách, a pak si psala omluvenky, protože jsem si potřebovala doma odpočinout. Přestala jsem fungovat mezi kamarády a v rodině. Přestala jsem fungovat jako kamarádka a jako dcera. Myslela jsem, že mě všichni nenávidí, ale veděla jsem, že já sama se nenávidím. Odmítala jsem pomoc, přitom jsem ji tak hrozně chtěla.
Absulutní vyčerpání pro mě bylo, když jsem spala 10min po dvou probdělích nocích a vstávala jsem po těch 10 podělanejch minutách na brigádu, v 5:45 nástup do 14:00, kde jsem byla celu dobu v pohybu. Ale ten den už jsem cítila jak to nezvládnu.
Nemohla jsem se udržet na nohou, srdce mi bilo nepravidelně a měla jsem křeče do celého těla, třásli se mi ruce a já prosila ať už můžu zemřít. Cítila jsem jak to se mno šlehne. A když jsme končili tak se mi chtělo brečet zoufalstvím, ale nebrečla jsem, protože kolem byli " kolegové". To byl pro mě strop.

Víc už asi ani nedokážu popsat pocity, jaký jsem měla. Psychika mi zamotala hodně hlavu a do dnes to má následky - né, že ne. Ačkoliv, jsem ze nespaní v podstatě vyléčená, občas se sem tam ten nějaký den najde, kdy nejde usnout a když se stane, že přetáhnu déle jak 1h ráno, začínám být neklidná a jde na mě pocit paniky a strachu protože co kdyby se to vše zase opakovalo?
Tohle už ne, prosím, už ne.
Psychika jako taková si s vámi může zahrávat a ani o tom nevíte. Nebo si to nepřipustíte. Sama jsem se přesvědčila, že to je špatně a čim dřív se s tím něco začne dělat, tím líp. To byl můj příběh.
Ale do dnes jsem nepřestala milovat les, měsíc a tmu. Protože to pro mě v tu nejhorší chvíli, kdy všichni krásně spali byli mými přáteli, než se zase ráno ztratili, dokud v noci zase nepřišli.

Buďte na sebe opatrní a hlavně se svěřujte a mluvte o problémech. Žijeme jen jednou a vždy je tu někdo, komu na vás záleží a myslete taky na druhý, jak moc pro ně znamenáte.
Je mi líto, jak jsem se chovala k těm, co se mi snažili pomoct a do dnes toho lituji.


5 oblíbených webových stránek

22. května 2016 v 22:03 | Bivi |  Deníček
Ahojkyy,

chtěla bych vám představit mojí TOP 5 navštěvovaných webových stránek. Stránky, kde trávím nejvíce času a co mě fakt baví, když se třeba i nudím nebo potřebuji inspiraci a pod. :) - ono popravdě se toho moc na tom netu dělat nedá ( aspoň pro mě a tohle jsou moji záchranáři )



5.

Hledám jména herce jdu na csfd, zajímá mě něco o filmu? Jdu na csfd. Hledám nějaký fílm? Jdu na csfd! Prostě ccccsssffffddddd :D Ráda hodnotím filmy a čtu, co si o tom lidi myslí, ale na hodnocení moc nedám i když najdu film a má třeba jen 40% a není oblíbený tak se na něj tak podívám, protože nejlepší hodnocení si udělám já sama. Kdyby někdo byl šílenec do filmů a seriálů jako já a měl účet na CSFD, můžete mě tam najít jako MoonyStar. - Bohužel jsem neudělala jejich stupidní test, takže nemůžu psát komentáře, ale jen hodnotit podle hvězdiček :D -_-


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


4.

Jeden čas jsem trávila na WHI hodiny! Klidně i 3-4h a déle a koukala na všemožné obrázky co mě zajímaly od celebrit, přes jídlo až po texty. Našla jsem tam všechno a byl to pro mě takový obrázkový deník, kdy jsem "srdíčkovala" všechny citáty, vše co mi zrovna bylo, co se mi líbilo a co mě oběžovalo. N WHI ale také bylo spousty fotek ohledně anorexie a fotky hubených holek, které jsem úmyslně vyhledávala, tak jsem tam na čas přestala chodit, než jsem se z PPP dostala. Teď už to nemám jako závislost, ale jako oblíbenou stránku :-)


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

3.

Creative Life, je na čísle tři, jelikož tam jsou kolikrát super inspirativní články. Určitě kdo má rád kreativitu doporučuji. Jsou tam články o zvířatech, fotografech, o pocitech nebo barvách, fotky ze světa co fotí různí lidé a další a další. Kdo má rád videa najdete tam i takové typy. Když nemám co dělat nebo se odreagovat rozhodně jdu sem. Jsem dlouholetým návštěvníkem a stále jsem s články spokojená :)


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.

Všemi známý instagram je u mě na druhém místě. Facebook mě nebaví a Twitter ( tam je každý negativní a já mám ráda veselé lidi ) , a instagram je jednoduchý. Fotky, krátká videa. Najdete tam také v podstatě vše přes zvířata, fitness až po celebrity. Můžte i chatovat s lidmi a sledujete přátele nebo stalkujete vašho obdivovatele ( pokud to nemá bloklý :D ) Takže v jednoduchosti je krása a proto mám instagram ráda.
A mimochodem, jak se vám líbí nový vzhled? Mě se moc líbí :-)


. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .


1.

Youtube je moje number one, protože ho mám vlastně místo televize. Sleduji co mě baví a najdu tam velkou škálu zajímavých věcí. Reklamy tam mají jen 15s a né 15min, když mě něco nebaví jdu dál. U mě youtube jede skoro furt, ať jsou to videa veselá, youtuberská nebo písničky. Na youtube jsem pravidelným uživatelem asi tak 6 let, kdy začínali videa jako Natalia Sadness, Aik Murczechy, Tomáš Maca, Shonty. Daniel Karfík a pod. prostě nejvíc amaterský, trapný videa, ale to je doba, kdy já začala sledovat youtube a od tý doby mě to nepustilo :----)


A jaké máte stránky rádi vy? :)

Mám chřipku, chjo

21. května 2016 v 12:29 | Bivi |  Deníček
Ahojkyy,

tak tu máme po týdnu hezký počasí a já jsem nemocná, achjo. Netuším, kde jsem mohla nastydnout, ale je mi fakt hrozně. Takže ležím ležím ležím. Piju černý čaj a stravuji se vitamíny, jako jsou banány, jablíčka, a pomeranče. Mám kolem sebe kopu posmrkaných kapesníků a projíždím Youtube.
Fakt nesnáším, když jsem nemocná!!! A ze všeho nejvíc nesnáším bolest v krku a rýmu! Grrrrrrrrrrrrrrr!
Přemýšlím, co si pustím za film mám jich tu hrozně moc nastahovaných, ale nevím, který si pustím jako první.
Taky tu mám druhý z pěti dílů knihy od Larse Keplera a nevím, jestli ji mám načnout, nebo se ještě chvilku natahovat, abych se měla na co těšit 3:) - mimochodem knižní sérii se také chystám v brzké době sepsat, očekávejte knihy od autora Stephena Kinga. Dnes k obědu budou jen tousty a zelenina, tak už se těším.

Jak si užíváte víkend vy? Doufám že naplno, a máte veselou náladu, protože příští týden má být zase ošklivě :(
Dnes má svátek Monika, tak přeji všem Monikám vše nejlepší ♥


A jak se léčíte a zabavujete nudy vy, když jste nemocní? Třeba mi dáte nějaké super typy!
Mějte se krásně
s láskou
Bivi

Kam dál